1.
K háji je cestička ušlapaná,
po ni jde má milá uplakaná.
[:Mezi dvěma stromy stojí dům kamenný,
u něho má milá zaplakala.

2.
On kráči od lesa ověnčený,
vidí své děvčátko utrápený.
[:Klobouček nadzdvihne, dívku k sobě vine,
líbá jí tvářičky uplakaný.:]

3.
Plakala u něho delší dobu,
že její miláček jde k odvodu.
[:Plakala u něho, bála se o něho,
že ji ho odvedou pro armádu.:]

4.
Jsi-li tak upřímná, ráda mě máš,
rok, nebo dvě léta na mně počkáš.
[:Až se vrátim z vojny, půjdeme k oltáři,
budem se milovat po všechen čas.:]