1.
V údolí vesnička a za ní topoly,
když na ni vzpomenu, srdce mne zabolí.
Tam jsi mi říkala, že budeš jenom má,
ale už dávno vím, žes byla falešná.

2.
Kamenné srdce máš, na mne zapomínáš,
že jsem hoch chudičký a nemám matičky.
Kamenné srdce máš, po jiném se díváš,
ten, kdo ti více dáva, svou lásku mu dáš.

3.
V tej naší hospodě všechno už se točí,
jen ty to dávno víš, proč mám modré oči.
Až budu v hrobě spát, každý si vzpomene,
že jsem mnel nejvíc rád, tvé srdce kamenné.