Moravská koleda

1.
Krásná Panna přemilého Syna nám porodila,
ovinuvši v plénky, do jesliček jej položila,
řkouc: nynej mé děťátko, nynej, pacholátko,
s ním se těšila tak mu zpívala.

2.
Volek a oslík na něj dýchaly, jako by řekly:
Králi mocný a náš Stvořiteli, pročs tak snížený?
Též i jiná hovádka, rozličná ptáčátka
jej jsou chválili a velebili.

3.
Protož i my, stvoření rozumné, jej přivítáme,
jeho slavné narození chvalme a jej ustěme.
S tím Otci nebeskému, na nás laskavému,
za něj děkujme a se radujme.

4.
Onť nám z pouhé nesmírné milosti radost způsobil,
poslav Syna z nebeské výsosti, aby nás spasil.
Jenž hned od narození rozličné soužení
trpěl za hříšné z lásky přílišné.