Chaloupka nízká, hrom do ní tříská,
milovala, zapomněla.
Než přijde jaro, po jaru léto,
po létě zas ten smutný čas.

Všude bylo ticho, jako v kostele,
jen muzika hrála, hrála vesele.
Na obloze svítil bledý měsíček,
[:ten byl svědkem našich sladkých hubiček.:]

Policajt jdou, jdou, jdou, na mě si nepřijdou,
já jsem ta těžká pára bydlím za vodou,
policajt nechaj mě, já jsem v tom nevinně,
já sem ta těžká pára bydlím v Karlíně.