Hudba a text Karel Hašler

1.
V předměstké uličce v chudobné světničce
uprostřed nouze a běd
vyrostla Hanička, útlá a chudička,
jak mezi kamením květ.
Večer k ní maminka přiběhla na chvilku,
aby ji ustlala chudobnou postýlku
potom ji něhou své mateřské lásky
zpívala, hladíc ji vlásky:

Refr.:
Dřímej sladce, děťátko, čas je jíti spát,
bude se ti zakrátko jistě něco zdát.
Bude to jak neděle, přijdou pro tě andělé,
jejich krásnym rajským písním budeš naslouchat.

2.
Po léta celičká snívala Hanička
smutná jak podzimný den,
jak léta plynula, vadla a hynula,
u stroje při šití jen.
Někdy, když znavena usnula u stroje,
snila, jak princ pro ní z lásky šel do boje,
snila, jak smutně se v oči jí dívá,
hladí jí vlasy a zpívá:

Refr.:

3.
Jednou, když listopad na zemi listí klad',
umlknul v komůrce stroj,
Hanička, květinka, skončila chudinka
se světem nerovný boj.
Na stole blikala maličká lampička,
na loži bez hnutí ležela Hanička,
černý princ přicházel, na ní se díval,
do sna jí písničku zpíval:

Refr.: