česká ľudová - polka

1.
V háječku potůček dobře svou cestičku zná,
proč na mě miláček, proč na mě zapomíná.
Ten potůček ví, kam asi chodí,
kam se zatoulává, můj chlapec modrooký.

Refr.:
Já tě ráda mám, ze srdce ti lásku dám,
když mě nechceš znát, tak asi máš jinou rád.
Když nepřijdeš k nám, sama si tě vyhledám,
když já na světě nikoho víc nemám.

2.
Svou drahou matičku nikdy jsem nepoznala,
abych si na tebe, hochu můj, stěžovala.
Má matička spí, tam za bílou zdí,
že jsem opuštěná, to mě nejvíce trápí.