česká, Text a hudba: Franta Poupě

1.
Když jsem já chodíval od svoji milé,
byly to tenkráte blažené chvíle.
Do starozámecke chodil jsem rád
vždyť jsem byl šťasten, vesel a mlád.

Refr.:
Hospůdko hospůdko malá, kdo by tě neměl rád,
ty jsi mně útěchu dala, když oči chtěly lkát.
[:Sklenička píva pění, mládí mé srdce mění,
hospůdko, hospůdko má, zbýváš mi jen jediná.:]

2.
Dnes, už mě šedesát s životem pojí,
šediny zakrývaj hlavinku mojí.
Protož po jedné hned druhou si dám
a při té třetí, rád zazpívám.