1.
Za městečkem, na vršíčku, domek maličký,
tam jsem prožil svoje mládi u své babičky.
Lásku mámy, ani táty, sem tu nepoznal
i tu dobrou, zlatou bábu Bůh si k sobě vzal.

Refr.:
Bábo, bábo, babičko moje milá,
vy ste ke mně vždycky tak dobrá byla.
Mámu jste mně nahradila a vždycky mně pochopila.
Bábo, bábo, proč jste mně opustila.

2.
Bez vás ja sem, zlatá bábo, opuštěn a sám,
márně bloudím šírym světem, jdu a nevím kam.
A když někdy zasteskne se, na hrob přijdu k vám,
vždy vás, moje zlatá bábo, toužně zavolám.

Refr.: