Hudba a text Karel Hašler

1.
Šli vojáčkové z manévrů bez hněvu, bez nářku
a každý sevřel v objetí zas svojí kuchařku.
Jen jeden smuten stranou stál, ten děvčat prý se tuze bál
a tomu celý regiment se z plna srdce smál: "Cha! Cha! Cha!

Refr.:
Copak je to za vojáka, když mu láska nekvete?
Copak je to za vojáka, bez hezkého děvčete?
Vojak, ten se nesmí bát, vždycky pevně musí stát,
[:holky na nim musejí si, za ním musejí si paty uběhat.:]

2.
Pak u muziky přivedli mu holku jako květ,
tu jak se na ni podíval, už točil se s ním svět.
Když po tanci se začla ptát, zda mohl by ji milovat,
tu sklopil zrak a ona se mu
začala hned smát: "Cha! Cha! Cha!

3.
A vojáček jí pověděl: "Já vím, co dělat mám,
já republice složil slib, jí věrnost zachovám!"
A jak tu před ní zůstal stát, se ještě víc mu začala smát:
"Vždyť republiku nezradíš,
když budeš mě mít rád! Cha! Cha! Cha!"

4.
Tu vojáček se zamyslil a v náruč jí hned pad:
"Vždyť voják může svoji vlast i děvčata mít rád!"
A od té doby, jakbysmet, všem hezkým holkám hlavy plet,
a když se s jednou rozešel,
už druhé zpíval hned: Cha! Cha! Cha!