Hudba a text: Pavel Krška, Veselá trojka Pavla Kršky

1.
Jó, když jsem se narodil, byl jsem čupr kluk,
na hlavě jen vlasů pár, mně to bylo fuk.
Máma štěstím zářila a táta pyšnej byl,
že se mu kluk jako buk tak pěkně podaril.
Tak jsem stříhal ušima a tiše naslouchal,
jak bych se pak životem lépe protloukal.
Učil jsem se nadávat, učil jsem se smát,
abych se v tom světě krutým nemusel pak bát.

Refr.:
Jó však to známe, co naděláme,
někdo má v hlavě málo, jinej trochu víc,
komu je dáno, budiž mu přáno,
mně stačí trocha, ale rad mám na tisíc.
Říkají blázen, vždyť je to blázen,
chodí si po světě a jen se usmívá.
Štěstí mně přálo, na mě se smálo,
komu to vadí, ať se na mně nedívá.

2.
Do školy jsem nechodil tenkrát vůbec rád,
moc jsem toho nepobral a je to na mně znát.
Nejsem žádný myslitel, já všemu uvěřím,
když mně řeknou: Chyť si auto! Za ním poběžím.
S hlavou prázdnou šťastně žít každej neumí,
jak pán chytrej tvářit se, co všemu rozumí.
Máma vždycky říkala, jó, ty se hochu máš,
když jseš línej jako veš, tak blbej, ale náš.

Refr.:

3.
Přišlo první vábení, první lásky čas,
když můj rozum zatemnil mého srdce hlas.
Pěknou holku já jsem měl, chytrou jako myš,
začal jsem jí hladit tělo, řvala níž a níž.
Tak za jednou zkušenou na radu jsem šel,
i když byla silně jetá, trénovat jsem chtěl.
Moc se mně to líbilo, prej to tak chodívá,
že na starým bicyklu se nejlíp jezdívá..

Refr.:

Mám to ale trápení, mám to ale kříž,
ženu já mám krev a mlíko, přes ňu nevidíš.
Ta když sebou na posteli trochu zamele,
hned zakřičím, dávej bacha, letím z postele.
Páni já bych dneska pil, jak já žízeň mám,
pojdˇte ke mně, kamarádi, ať nepiju sám.
Když vypiju trochu víc, hned ví to celá ves,
doma štěká moje stará i náš hluchej pes.

Refr.: