Kostelíček

Hudba a text Karel Hašler

1.
Za dědinou zelenej vršíček, na něm stojí pěknej kostelíček,
v kostelíčku plno andílků, kteří nemají nic na tílku.
Okolo vánočních svátků na zádíčkách mají jinovatku,
ale v létě každej špulí zlatou tvářičku svou tlustou, baculatou.

Refr.:
V tom našem venkovským kostelíčku je plno buclatejch andělíčků.
Jeden jen po očku pokukuje, druhej krček přes něj natahuje,
třetí má tvář k sloupu obrácenou, že prý ji má špatně pozlacenou,
ten ze všech nejmenší jim závidí, že s té výšky pranic nevidí.

2.
V neděli je vždycky na vršíčku plno hezkejch panen v kostelíčku,
když pan farář spustí kázání, každej myslí jen na pokání.
Když se panny zpovídají, andílkové zbožně naslouchají,
na těch pannách je jim tuze k smíchu, že z nich žádná není beze hříchu.

Refr.:

3.
Ku radosti všechněch andělíčků, bejvá někdy svatba v kostelíčku,
když si bere mladá starýho, to nic není pro ně novýho,
za to div nepuknou zlostí, když si bere mladej starý kosti,
ale všichni mají švandu velkou, jsou-li křtiny ještě před veselkou.

Refr.: