Z Prácheňska

1.
Když jsem já šel od mé milé od panenky,
cinkaly mně pod botama podkovinky,
cinky, břinky, podkovinky.
Miloval jsem černooké dvě panenky.

2.
Když jsem já šel od mé milé za svítání,
dal se na mě sousedův pes do štekání,
a já na něj: Ticho psíčku!
a on by mně byl pokousal mou nožičku.

3.
Za tou naší stodoličkou moc ječmena,
uvázala žena muže na řemena.
Ouvej, ženo! Pusť mě z něho,
nebudu ti nadávati: psí plemeno.

4.
Co mě, ženo moje milá, co mě vážeš?
vždyť já tobě všecko dělám, co mně kážeš.
Kážeš-li mně pro kvasnice,
já ti pro ně honem běžím, bez čepice.