(Česká ľudová z Budějovicka)

1.
Za Ledenici, na tej silnici
rostou tam tři řůže.
Jedna je bílá, druhá červená,
třetí kvést nemůže.

2.
Kdybych věděla, můj znejmilejší,
kdo je toho vinen,
což bych já jela z hory, do hory,
přivezla bych ho sem.

3.
Což pak si myslíš, můj znejmilejší,
že jsem já nejhorší?
Nejhorší nejsem, šáteček dej sem,
já ti ho vyperu.

4.
Nejhorší nejsem, šáteček dej sem,
já ti ho vyperu,
abys měl bílej, až půjdeš k jinej,
pozveš mě na svarbu.

5.
Na tu tvou svatbu, na tu nepůjdu,
rač doma zůstanu.
Kus chleba vezmu, za kamnama vlezu,
vody se napiju.

6.
Což ty si myslíš, můj znejmilejší,
že jsi tak falešný.
Nižádné štěstí míti nebudeš,
do smrti nejdelší.