1.
Na podzim když kvetou jiřiny,
chodím světem sám, tak samojediný,
[:v hořejší hospodě hraje muzika,
každý se svou milou hned tam pospíchá.:]

2.
Já jsem tu muziku slyšel hrát,
neodolal jsem, a šel jsem tancovat,
[:v kole se točila švarná dívčina,
měla modré oči, jméno Jiřina.:]

3.
Já jsem si tu dívku namluvil,
z hospody domů jsem ji doprovodil,
[:měsíček nám svítil jasně na cestu,
já jsem si ji vedl jak svou nevěstu.:]

4.
Měsíček nám svítil zvysoka,
když jsme spolu stáli tam u potoka,
[:já jsem se zahleděl v její bledou líc,
nemyslel jsem si, že nesejdem se víc.:]

5.
Na podzim když jsem narukoval,
se svou milou jsem si dopisoval,
[:její odpovědi náhle ustali,
když jí na hřbitově k spánku ustlali.:]

6.
Na podzim když kvetou jiřiny,
chodím po hřbitově, sám tak jediný,
[:v srdci nosím žal a smutné vzpomínky,
klečím nad hrobem své věrné Jiřinky.:]



alebo (slovenský variant):

Jeden čas, keď kvitli kvetiny

1.
Jeden čas, keď kvitli kvetiny,
kráčal som len sám, len sám ja jediny
[:v tej našej krčmičke hrala mutzika,
každý, ktorý hu mal rád, hneď tam utekal.:]

2.
Ja som tu muziku počul hrať,
neodolal som a šiel som tancovať,
[:v kole sa točila švárna dievčina,
mala modré oči, meno Jiřina.:]

3.
Ja som si to dievča obľúbil,
z muziky domov som ju vyprevadil,
[:noc prekrásna bola, plná hviezdičiek,
a my sme si dali tisíc hubičiek.:]

4.
A keď sme sa spolu lúčili,
tíško zašepkala si môj jediný,
[:mesiačik mi svietil jasne na cestu,
a ja som už vedel, že mám nevestu.:]

5.
A teraz, keď kvitnú kvetiny,
my pri nich sedíme, máme šediny,
[:vysoko hľadíme, svietia hviezdičky,
tam si spomíname na tie hubičky.:]