ľudová, text: Kovis

1.
Zapěj srdce zarmoucené, pozdrav lásky poslední,
oko slzou zarosené, k Bohu výš se pozvedni.
Hodina se přiblížila, od nás spěchá duše milá,
z bídy ze země v ráje stan, dnes si volá nebe Pán.

2.
Láska Boha všemocného zve ji v říši nadhvězdnou
aby vzala z ruky jeho palmu slávy vítěznou.
Zaleť duše v rajské světy, tam, kde skví se jaro květy
v Boha věčném údělu pod ochranou andělů.

3.
V lůno hrobu kladem tělo v posvěcenou Boží zem,
duši vstříc se rozepělo nebe lásky pozdravem.
Za plnění povinností čeká ji tam na věčnosti
slávy věčné odměna, spravedlivým slíbená.

4.
Země lehká budiž tobě, duši světlo věčně sviť,
odpočívej tiše v hrobě, Bůch ti sešle svatý klid.
Až pak jednou s nebes výše zazní v světa dálné říše
na vzkříšení Kristův hlas, u Boha se sejdem zas.