banícka ľudová

1.
Již opět z veže zaznívá tichounce zvonečku lkání,
již uchop se každý kladiva a měj se k dolování.
[:Obéjmi každý milku svou a rozejdi se s představou
a k nebi vznes se duch! Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!:]

2.
Spěcháme s myslí veselou v podzemní světa říše,
a každý má se k práci své, čilostí vše jen dýše.
[:Slyšet je prachu rachoty, kladiv, želízek klepoty
a kol a strojů ruch! Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!:]

3.
A když poslední chvíle nám zaznívá do noci temné,
vždy dlí nad námi nebes pán, jenž má nás v moci své věrné.
[:Sbohem buď milko, pláče nech, pozbude horník strastí všech
a k nebi vznese se duch! Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!:]