Již dozněl zvonku hlas
banícka ľudová pieseň
1.
Již dozněl zvonku hlas,
jenž k práci volá nás,
buď sbohem, milko moje,
vrátím se zas k tobě,
nás chrání velký duch.
Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!
2.
A je-li vůle tvá,
bych nevrátil se já,
utěš mi milku moji,
s níž duše má se pojí,
chraň ji horníků duch,
Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!
Poznámka
Píseň "Již dozněl zvonku hlas" je hornická lidová píseň, která se poprvé objevila v „Hornických písních“ z roku 1908. Její původ sahá ještě dál—je to překlad německé písně, která byla publikována už v roce 1836 ve Vídni ve sbírce C. Stegmayera „Klänge aus der Teufe“. V českém prostředí ji zaznamenal J. Hrabák ve svém zpěvníku z roku 1857 pod názvem „Abschied von Liebchen“. Později ji zařadili do zpěvníku „Deutsche Volkslieder aus Böhmen“ autoři A. Hruschka a W. Toischer, který vyšel v roce 1891 v Praze.
Téma písně je typické pro hornické písně — loučení s milou před odchodem do práce v dolech. Píseň obsahuje tradiční hornické pozdravy „Zdař Bůh“, které jsou dodnes součástí hornické kultury.
1.
Již dozněl zvonku hlas,
jenž k práci volá nás,
buď sbohem, milko moje,
vrátím se zas k tobě,
nás chrání velký duch.
Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!
2.
A je-li vůle tvá,
bych nevrátil se já,
utěš mi milku moji,
s níž duše má se pojí,
chraň ji horníků duch,
Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!
Poznámka
Píseň "Již dozněl zvonku hlas" je hornická lidová píseň, která se poprvé objevila v „Hornických písních“ z roku 1908. Její původ sahá ještě dál—je to překlad německé písně, která byla publikována už v roce 1836 ve Vídni ve sbírce C. Stegmayera „Klänge aus der Teufe“. V českém prostředí ji zaznamenal J. Hrabák ve svém zpěvníku z roku 1857 pod názvem „Abschied von Liebchen“. Později ji zařadili do zpěvníku „Deutsche Volkslieder aus Böhmen“ autoři A. Hruschka a W. Toischer, který vyšel v roce 1891 v Praze.
Téma písně je typické pro hornické písně — loučení s milou před odchodem do práce v dolech. Píseň obsahuje tradiční hornické pozdravy „Zdař Bůh“, které jsou dodnes součástí hornické kultury.