Hudba a text Karel Hašler

1.
Ku zámečku Troji vede cesta dvojí:
jednou pani knežna chodí,
druhou kníže pán si vodí holubičku svoji,
holubičku svoji.
Holubička bíla, to je moje milá,
[:která se mu krásou svojí
ze všech děvčat v celé Troji
nejvíc zalíbila.:]

2.
Od trojského zámku, když je doba spánku,
holubička sivá, bledá, cestičku si parkem hledá
z nočních radovánků.
Z parku na břeh skočí, kde se voda točí,
chvěje se a zmírá strachy,
hořké slzy jako hrachy
řinou se jí z očí.

3.
Nad zámečkem v Troji, plno hvězd se rojí,
holubička pláč svůj tlumí, pod zámečkem voda šumí
jarní píseň svoji.
Teskně šumí voda, až to v srdci bodá:
večná škoda tvého mládí,
kníže pán tě brzy zradí,
škoda, škoda, škoda.

4.
Nad zámečkem v troji, den se vzbudit strojí,
holubička smutná zírá, kterak po ní rozevírá
voda náruč svoji.
Sivá holubička zamyká svá víčka,
voda něžnou píseň hučí,
zavírá ji ve náručí,
ke spánku ji hýčká.