Hudba a text Karel Hašler

1.
Bylo léto, v poli zrálo obilí,
vše se chvělo v žáru sluníčka,
na lučinách ženci trávu kosili,
zajíc na ně koukal z lesíčka.
Z kopce dolů zaprášenou silnicí
mladý tulák ke vsi putoval,
v ruce hůl a na stranu měl čepici,
písničku si cestou notoval:

Refr.:
Silnice bílá přede mnou,
sluníčko svítí nade mnou,
a já jdu volný jak ten pták,
šťasten tak, šťasten tak,
a já jdu volný jak ten pták,
šťasten tak, ach, tak!

2.
Na potoce zrovne vedle silnice,
mlynářka, tak jako růžička,
povzdychla si v šeru staré mlýnice:
"Bože, Bože, dej mi mužíčka!"
Hlava se jí zatočila dokola,
jako když si čichne ke blínu,
a ten tulák, jako když ho zavolá,
notoval si cestou ke mlýnu:

Refr.:

3.
Lidská srdce na světě jsou nestejná,
jedno pláče, druhé chce se smát,
ráno, sotva vyšel tulák ze mlejna,
už si zase začal notovat.
Mlynářka u okna světlé ložnice
stírala si z oka slzičku,
a když tulák zmizel v prachu silnice,
slyšela jen v dáli písničku:

Refr.:
Silnice bílá přede-mnou...