Karel Vacek

Bříza zelená, bříza bíla, jdou k ní cesty dvě.
Jednou chodíva moje milá a tá druhá patři mně.
Na důkaz lásky nehynoucí tam jsme se podepsali do dvou srdcí.
Ať nám oběma připomína, že tys jen má.

Refr.:
V tom našem háječku, roste bříza zelená,
jsou na ní v srdíčku, naší lásky písmena.
[:Když mné páni na vojnu zavolají,
ať s té břízy flintu mi udélají,
ja pak budu rád na tebe vspomínat.:]