1.
Slunéčko zapadá za mraky černé,
do zákopů táhnou řady nezměrné,
[:z jedné strany Alpiny, z druhé padají miny,
tak začala válka na Itálii.:]

2.
Sotva jsem na stráži půl hodiny stál,
taliánsky útok právě započal,
[:štelunky tam hořely, kamarádi padali,
smutné podívání na ty raněný.:]

3.
Píšu já vám domů smutný psaníčko,
buďte pozdravená moje matičko,
[:to psaníčko je psáno, mou krví podepsáno,
na italský frontě v šest hodin ráno.:]

4.
Do zákopů padá tiše bílý sníh,
nařek kamarádů dávno už tam ztich,
[:měsíček se svou tváří, bojiště tam ozáří,
mrtvým kamarádům svítí do tváří.:]

alebo:

1.
Sluníčko zachází za hory černé,
do zákopů táhnou řady nesmírné,
[:z jedné strany alpiny, z druhé padají miny,
tak začíná válka na Itálii.:]

2.
Sotva jsem na vartě půl hodiny stál,
taliánskej útok právě započal,
[:špeluňky nám hořely, kamarádi padali,
smutná podívaná na ty raněný.:]

3.
Do zákopů padal tiše bílý sníh,
my jsme umírali v jeho závějích,
[:jeden oči spálený, druhej nohy zlámaný,
třetí prosí kamaráda o doražení.:]

4.
Ten prstýnek, co mám na levý ruce,
odevzdejte prosím mojí Andulce,
[:pozdravte ji nastokrát, že nespatřím ji vícekrát,
oči mně vypálil šlajerskej granát.:]

5.
Sluníčko zachází za hory černé,
do zákopů táhnou řady nesmírné,
[:měsíček když vychází, bojiště nám ozáří,
svítí padlým kamarádům přímo do tváří.:]