Z Kardašovy Řečice

1.
U Bechyně na kopečku zelená se,
je tam proutek rozmarýny, netrhá se.
Já ho mám utrhnout, dybych měl zahynout,
na mou ze všech nejmilejších zapomenout.

2.
Dyby se to naši páni dověděli,
že je proutek rozmarýny utržený,
napsali by psaní, mě na vojnu dali
a co by se mý rodiče naplakali.