A. Mošna, Jenda Korda

1.
Na Vlachovce každú sobotu,
chodí parta frajerů
sotva zavadíš jen o botu,
můžeš přijít k maléru.
Sardele tam nojej ofinu,
rovnou podle kastrolu,
[:četník musí každou hodinu
volat patrolu.:]

Padla facka, padla na sale,
když jsem ja v koute stál,
veľkej rozruch nastal v lokále,
kdo mněl ruce ten se pral.
Dva frajeři co tam po mně šli,
rychle oknem odešli.
Pán kapelník potom sólo hrál,
žádnej nevyrušoval.

2.
Vzkázala mně včera moje kost
se sobotnim večerem:
Mám tě, můj miláčku, právě dost,
chodim s jiným frajérem.
Řek jsem jí: Falešná čekanko,
nýčko poznáš, co je vztek,
šel jsem na Vlachovku kliďánko,
dělat pořádek.

Padla facka, padla na sale,
když jsem ja v koute stál,
veľkej rozruch nastal v lokále,
kdo mněl ruce ten se pral.
Dva frajeři co tam po mně šli,
rychle oknem odešli.
Pán kapelník potom sólo hrál,
žádnej nevyrušoval.

alebo

Na Vlachovce každú sobotu, hraje hezká kapela,
jak tam zavadíš jen o botu, hleď se vzdálit od těla.
Když se nedáš, vznikne třenice, to udélá z nouze cnost.
Hned putujú vzduchem sklenice, někdy také host,
místní policejni stanice má pohotovost.

Padla facka, padla na sále, když jsem tam k tanci hrál,
velkej rozruch nastal v lokále, kdo mněl ruce ten se pral.
Tři frajeři co tam po mné šli, rychle oknem vodešli.
Pak mi pán kapelník sólo hral, žádnej nevyrušoval.