(Česká ľudová z Rtyně u Úpice)

1.
Zámecká louka veliká,
na ní je travička vysoká.

2.
Radily se oni dvě pann,
jak by si travičky nažaly.

3.
Jedna žala a vázala,
druhá žalostně plakala.

4.
Díval se na ně z hradu pán,
na své pachole zavolal:

5.
Vstávej, pachole, stroj koně!
pojedeme spolu do pole.

6.
Když na tu louku přijeli,
vrané koně zastavili.

7.
Kdo vám dovolil trávu žít?
jedna musíte s náma jít.

8.
Ach, pro ten drobet travičky
musím opustit sestřičky.

9.
Ach, pro ten drobet z růže květ,
musím opustit celý svět.