Václav Ševčík

1.
Jednu bílou orchidej, dals mi nic víc,
jednu bílou orchidej na prvním randevu,
líbat mé dívčí rty ses krásně bál,
jen ta láska, jen ta ví, co přijde dál.

2.
Jednu bílou orchidej, dals mi nic víc,
kam ta bílá láska, kam žene svůj cíl.

Refr.:
[:Žít pro tvé srdce je snem mým,
vždyť víš, pro nás dva je láska vším,
můžem se ptát, jak dlouho nás bude hřát.:]

3.
Tvůj cit je pro mě vším,
a vzácným dárkem tvým,
tak dávno přece již vím,
že bílé květy jako ty, jsou štěstím mým.

4.
Jednu bílou orchidej, dals mi nic víc,
jednu bílou orchidej na prvním randevu,
líbat mé dívčí rty ses krásně bál,
jen ta láska, jen ta ví, co přijde dál.