Hudba a text: Franta Paul
Fox-polka

1.
Na nádraží křižuje se řada kolejí,
od dlouhého čekání mě nohy bolejí.
Poslední vlak odejel a všichni odešli ,
a my jsme se s mojí milou rozešli.

Ona ještě naposled mi ruku podala,
její slová "s Bohem buď" do srdce bodala,
pak mi náhle zmizela jak slunce do oblak,
a já čekám, až pojede příští vlak.

Refr.:
Vlak jede krajinou, já jedu za jinou,
já jedu za jinou, ale nevím kam.
Až někde zastavím, náruč svou nastavím,
náruč svou nastavím, abych nebyl sám.

Ještě včera chtělas mi svoji ruku dát,
ale dneska řeklas mi, že se musíš vdát,
a proto: není to mou vinou, že jedu za jinou,
že jedu za jinou, třebas tě mám rád.

2.
Ve vlaku už nejsem sám, je nás tu asi pět
a já pořád ještě doufám, že se vrátíš zpět.
Už je pozdě, vlak odjíždi někam do polí,
a ty myslíš, že mě srdce nebolí.

Sedím tady opuštěný jako v žaláři,
tobě je to jedno, ty jdeš s jiným k oltáři:
S Pánem Bohem, moje milá, už tě nespatřím,
ty máš pravdu, vždyť ja k tobě nepatřím.

Refr.:

3.
Až ty půjdeš do kostela jako nevěsta,
přijedu já naposledy vlakem do města.
Přijdu a podívam se ještě jeden krát
na to, co jsem na světě měl tolik rád.

Pak ale už nepřijedu ani na svátky,
nemoh bych se stejně potom vrátit na zpátky,
však ja sobě vyhledám též novou nevěstu,
hned tú první co mi přejde přes cestu.

Refr.: