Pavel Krška, Veselá trojka

1.
Potkal jsem vám náhodou pěknou mladou vdovu,
v lásce je prý zkušená, chce si užít znovu.
"Ten váš zájem, milá paní, věřte, by mě těšil,
[:kdybych byl však mnohem mladší, možná bych i zhřešil".:]

Refrén
Hola, hola, héj, teď si všichni zazpíváme,
dobře bylo, tak jak bylo, svět se točí dál,
hola, hola, héj, mládí navždy sbohem dáme,
že to bylo, tak jak bylo a co bude dál?

2.
Jen jsem jí sjel pohledem, říkám, na mou duši,
ta je pěkně stavěná a černá jí sluší.
Zabrzdil jsem v pravou chvíli, říkám, pane bože,
[:vzpamatuj se, vždyť se sotva škrábeš na svý lože.:]

Refrén

3.
Dnes už svoje roky mám a vržou mě kosti,
dech už sotva popadám, zkrátka, je to k zlosti.
Přesto se mě o té vdově dokonce i zdálo,
[:já už tam mlel z posledního, vona měla málo.:]

Refrén

4.
Né jen vlasy šedivý mám, ba i ztuhlý klouby,
ať se nikdo nediví, je mu po tom houby.
Malý hříšní pomyšlení, už i to mě stačí,
[:snad ta vdova pochopila, kde mně bota tlačí.:]

Refrén

5.
Šťastný jsem, že po tom všem je mě ještě přáno
s vyděšeným pohledem vítat nový ráno.
Milování změnilo se u mě v noční můru,
[:že já po něm stejně jednou skončím bradou vzhůru.:]

Refrén