Hudba a text Karel Hašler

1.
Když je květná neděle a je pěkný den,
Pražák si to vesele hrne z Prahy ven,
v Podolí je jich jak much, zrovna jak je stvořil Bůh,
a do Šárky mladé párky jdou na čerstvý vzduch.

Refr.:
V tom šáreckém údolí v neděli je národa,
ptáčkové tam šveholí, směje se tam příroda,
Pražáci jdou do Šárky, s batohy a kočárky,
a na stráni v mlázi není lidé drazí
nikdy nouze o párky.

2.
A když Pražák opouští večer přírodu,
nese sebou v náručí celou úrodu.
Příroda si vzdychne jen:
"To byl zase soudný den,
dobře, že je neděle jen jednou za týden."

Refr.:

3.
Když se náhle kaboní v dáli obláček,
ví se, že jak na koni přijde plaváček.
Každý letí jako cvok,
na nádraží do Roztok,
letí prachem samým strachem, aby nerozmok.

Refr. 2.:
V tom šáreckém údolí, při té krásné pohodě,
jako hadr na holi plave každý ve vodě.
Každý kleje na ten čas, aby to vzal všechno ďas!
Ale příští týden, hned jak zasvítí den.