Rabčice, vianočná

1.
V šrud nocnej čise, glos še voschôdži,
vstonče pasteře, Bug še vom rodži.
[:Cem prenze še pozbjerojče,
do Betľema pospjechojče
přivitač Pana, přivitač Pana.:]

2.
Pošľi, naľežľi džiče ve zlobje,
sečkje mu znaky daľi vo sobje.
[:Jako Bogu cenš volali
a vitajonc zavolaľi
z vieľkij radošči, z vieľkij radošči.:]

3.
Ach, vitoj zbavcu zdovna zondane,
štere tešonce švjatem cakane.
[:Na čebie Kruľu proroku,
cakali me džis tej noci
skoroli přidžes, skoroli přidžes.:]