česká

1.
Za Košířema louka zelená,
proč jsi tam, milá, za mnou chodila.
Řekla jsi mně tam, své srdce ti dám,
vždyž víš, můj miláčku, že tě ráda mám.
Kolik hvězdiček, tolik hubiček,
byl to jenom sen, zapěl bíly den.
Za Košířema stojí záhrada,
a v ní zimní růže, schne a uvadá.

Refr.:
Lásko, lásko, tys falešná,
tys mnohého oklamala.
[:Toš máš ten cit, srdce mi vzít
a pak odejít.:]

[:Nedělej ze sebe dámu, tá mladá krása, tá nestačí,
vzpomeň si na svoji mámu, tá byla jinačí.
Nekouřila, nepila, tátovi se líbila,
byla jenom jeho srdce potěšení.:] Tak koukej.

Nedělej ze sebe dámu, vzpomeň si na svoji mámu.