Karel Hašler

1.
Človek není na svět0 živ jen od chleba,
někdy je mu taky kus masa potřeba,
proto jsem se, jařku, jednou nastrojil,
od Okolků holku sobě nakrojil.

Refr.:
Já mám holku od Okolků,
ta má oči jako šmolku,
je to holka vzdělaná
a je na mě dělaná.
Ve dne spí a večer vstává,
v noci těsto zadělává,
zadělává akorád, proto ji mám rád.

2.
A když přijde sobota, řeknem, napečem,
v neděli se oba dva správně oblečem.
Já ji pomiluju, vždycky akorát,
jinak by mě mohla třebas okorát.

Refr.:

3.
Moje holka tělo má jak dvojnulku,
my se k sobě vineme jak nit na špulku.
Když mi rozehraje v těle každý nerv,
hned se do ní pustím jako moučný červ.

Refr.:

4.
Teď mi dělá starosti moje nevěsta,
tloustne, jak když se dá kvasnic do těsta.
Co mně to ta holka jenom provedla,
nejspíše se droždí hodně najedla.

Refr.: