z Táborska

1.
Neřek jsem dnes tejden, že budu vojak,
a když mě svázali, co mám už dělat,
vzali mě mocí od milej v noci,
ja pláču, naříkam, nemám pomoci.

2.
Až tady pojedu naší krajinou,
eště si zpomenu na svoji milou,
hory a lesy, má milá, kde jsi?
už mi zavázali pentličkou vlasy.

3.
Vlasy zavázany, tvářičky zblednou,
ví pán Bůh nebeský, jak bude se mnou,
dali mi šaty, palášek zlatý,
už jsem já, nebožák, už jsem zajatý.