Zazpívali sobě hoši od dragounů

1.
Zazpívali sobě hoši od dragounů pěknou písničku,
v zeleném háječku, na malém vršíčku, to při měsíčku.
[:Nedaleko dědiny, aby lidé věděli, by každou panenku,
která je ve spánku, probudit mohli.:]

2.
Vstávej, má Mařenko, dveře otvírej u své komůrky,
já musím do boje, srdce klesá v těle, čas už je tady.
[:Vstaň, podej mi šavličku, co leží na stolečku,
já musím do boje, potěšení moje, podej ručičku.:]

3.
Má Mařenka vstala, dveře otevřela u své komůrky,
ještě mě objala, hořce zaplakala u své postýlky.
[:Šavličku mi připjala, ručičku mi podala,
přitom ani slova promluvit nemohla, hořce plakala.:]

4.
Ještě jsem nepřešel přes jejich zahrádku, slyším šturmovat,
hornisty troubiti a na bubny tlouci, též muziku hrát.
[:Nepřítel jde za všech stran, koule házi sem a tam,
smutné podívání na české dragouny, jak se bránějí.:]